Záhadná voda H302 neboli „čtvrté skupenství“ vody

Převratný objev: Čtvrté skupenství vody

Voda je zjevně jedním z nejdůležitějších faktorů pro naše zdraví – zvláště, když si uvědomíme, že naše tělo je vlastně z drtivé většiny tvořeno molekulami vody. Voda je často tou nejpodceňovanější veličinou v rovnici optimálního zdraví. Kniha Geralda Pollacka „Čtvrté skupenství vody“ se čte jako detektivka a současně je snadno srozumitelná i pro laiky. Autor v ní jasně vysvětluje svou teorii čtvrtého skupenství vody, což je věc vskutku průlomová. Stručně řečeno, čtvrté skupenství je živá voda. V anglicky mluvícím prostředí se označuje jako EZ voda, což je zkratka výrazu „exclusion zone“ (zóna exkluze), která je zjednodušeně řečeno pozoruhodná tím, že má negativní elektrický náboj, díky němuž umí uchovávat energii – podobně jako baterie – a tuto energii opět uvolňovat. Důvod, proč se čtvrté skupenství nazývá „exclusion zone“ (zóna exkluze) neboli EZ spočívá ve zjištění dr. Pollacka a jeho týmu, že toto čtvrté skupenství vytlačuje ven, mimo sebe ostatní molekuly, dokonce i ty malé.

Překvapivé je, že se EZ voda v přírodě vyskytuje docela hojně – dokonce i ve většině našich buněk. Dr. Pollack zkoumal po mnoho let lidské svaly a způsob, jakým pracují. Připadalo mu divné, že nejběžnější představy o svalové kontrakci vůbec nepočítají s vodou, přestože naše svalová tkáň obsahuje 99 % vodních molekul. Jak je možné toto ignorovat? A jak by se sval mohl smršťovat, aniž by se tohoto procesu nějakým způsobem účastnila voda? Právě tyto otázky nasměrovaly jeho další zkoumání vody.

Víme o vodě všechno?

Dr. Pollack, cituje své výzkumy i další průkopníky v této oblasti bádání, říká, že voda v lidských buňkách není obyčejná voda, nýbrž cosi mnohem více strukturovaného a organizovaného. „Začal jsem uvažovat o vodě v kontextu biologie – jestliže je voda v buňkách uspořádaná a strukturovaná, nikoli objemová jako obyčejná, běžná voda, jak se domnívá většina biochemiků a buněčných inženýrů, pak je to skutečně něco nesmírně důležitého,“ říká dr. Pollack. Ve své knize také pojednává o některých důležitých vlastnostech vody, z nichž mnohým vlastně vůbec nerozumíme. Jak například probíhá vypařování? Proč čajová konvice píská? Přestože konvenční „vědecké moudro“ praví, že led vzniká při nula stupních Celsia, experimenty ukazují, že ve skutečnosti může voda mrznout při různých teplotách od nuly až po minus padesát stupňů Celsia. Voda totiž ve skutečnosti nemá stabilní bod mrznutí! Jiné experimenty zase ukazují, že sto stupňů Celsia také nemusí vždy být bodem varu vody. Ale to není zdaleka nejpodivnější vlastnost vody.

Tohle by voda dělat neměla

„Britský vědec Martin Chaplin dal dohromady webové stránky, na kterých uvádí seznam nejrůznějších anomálií týkajících se vody,“ říká dále dr. Pollack. „Takové věci by neměly existovat, podle toho, co o vodě víme… Čím více anomálií zjišťujeme, tím více si začínáme myslet, že o vodě nevíme něco zcela zásadního. A na to se právě snažím přijít. V naší laboratoři na Washingtonské universitě jsem za posledních deset let provedl mnoho pokusů. Ty jasně dokládají existenci dalšího skupenství vody". Důvod, proč se čtvrté skupenství nazývá „exclusion zone“ (zóna exkluze) neboli EZ spočívá ve zjištění dr. Pollacka a jeho týmu, že toto čtvrté skupenství vytlačuje ven, mimo sebe ostatní molekuly, dokonce i ty malé. Překvapivé je, že se EZ voda v přírodě vyskytuje docela hojně – dokonce i ve většině našich buněk. Také mezibuněčné tkáně jsou vyplněny právě touto vodou.

Úplně jiná voda

Další zásadní rozdíly mezi „obyčejnou“ a EZ vodou se týkají její struktury. Běžná voda z vodovodního kohoutku je H₂O, ale tato čtvrtá fáze není H₂O – je to totiž H₃O₂ . Je také mnohem viskóznější, mnohem uspořádanější a zásaditější než běžná voda, dokonce i její optické vlastnosti jsou odlišné. Refrakční index EZ vody je přibližně o 10 % vyšší než u obyčejné vody. Její hustota je také asi o 10 % vyšší, kromě toho má negativní náboj (negativní elektrický potenciál). Tato zjištění mohou být odpovědí na otázku, proč buňky lidského těla mají negativní náboj. Ačkoli se běžně tvrdí, že tento negativní náboj nějak souvisí s membránami a iontovými kanály, dr. Pollack hovoří o tom, že jeho experimenty vedly k závěru, že stejný záporný náboj má i samotný gelovitý obsah buněk, který žádnou membránu neobsahuje. Dodává: Jsem přesvědčen, že tento záporný potenciál dodává buňkám voda, protože EZ voda má negativní náboj. Totéž platí o gelu – EZ voda dodává gelu negativní náboj. Myslím si, že buňky jsou negativně nabité proto, že voda v nich je převážně EZ voda, nikoli neutrální H₂O.“

„Přechodové skupenství“: Voda, v níž je světlo

Jedno z největších překvapení je, že klíčovou ingrediencí k vytvoření EZ vody je světlo, to jest elektromagnetická energie, ať už v podobě viditelného světla, ultrafialových (UV) nebo infračervených vlnových délek zvíci přibližně tři mikrometry, které je všude kolem nás. H₃O₂ voda může vznikat na jakémkoli hydrolipickém či hydrofilním povrchu, když je k dispozici infračervené světlo. Infračervené světlo ukládá jednu vrstvu H₃O₂ vody na druhou, a takto může poskládat miliony molekulárních vrstev. Takhle to probíhá v přírodě. Led například nevzniká z obyčejné H₂O – nejprve vznikne H₃O₂ voda a teprve z ní led. A když led rozpustíte, nejprve vznikne H₃O₂ voda a pak teprve obyčejná voda. H₃O₂ voda je tedy jakousi přechodovou fází. „Roztáté ledovce jsou dokonalý způsob získávání H₃O₂ vody. A spousta lidí ví, že tato voda je skutečně vynikající pro zdraví,“ dodává dr. Pollack.

Fyzikálně měřitelná posvátnost

Testováním vzorků vody s pomocí spektrometru pro UV a viditelnou oblast, který měří absorpci světla při různých vlnových délkách, dr. Pollack zjistil, že v oblasti 270 nanometrů, těsně za hranicí viditelného rozsahu, H₃O₂ voda skutečně absorbuje světlo. Čím více světla voda absorbuje, tím více H₃O₂ vody je ve vzorku obsaženo. Zdá se také, že EZ voda je poměrně stabilní. To znamená, že dokáže udržet strukturu, dokonce i když ji nějakou dobu necháte být. Dr. Pollack měřil vzorky vody z řeky Gangy a z Lourd, tyto vzorky vykazovaly časté „špičky“ v oblasti 270 nanometrů, což naznačuje, že tyto „posvátné vody“ mají vysoký obsah EZ vody. Podle dr. Pollacka existují přesvědčivé důkazy, že EZ voda může skutečně zachránit život či pomoci udržet jeho kvalitu. Proč nám dělá dobře sauna a sluníčko? Zahřívání vlastně vodě dodáváte infračervenou energii. Dr. Pollack zjistil, že když působíte na prostředí obsahující vodu infračervenými vlnami, H₃O₂ vody přibývá. Důsledky tohoto objevu jsou zcela zásadní – představte si například, jak vašemu zdraví prospěje posezení v infračervené sauně! Důvodem, proč se po infračervené sauně cítíte tak dobře, je mimo jiné právě skutečnost, že vašimi buňkami prostoupilo infračervené záření, které vytváří a ukládá EZ vodu. Totéž platí pro světelnou terapii, čas strávený na sluníčku a laserovou terapii. „Existují různé druhy světelných terapií, které užívají různé vlnové délky. Zjistili jsme, že všechny vlnové délky světla – a některé obzvláště – dokonce i chabé světlo, vytvářejí EZ vodu. Jestliže je EZ voda životně důležitá pro zdraví našich buněk, což je podle mého názoru jasné, tyto terapie mají jasný fyzikálně-chemický základ,“ vysvětluje dr. Pollack.

Více kyslíku

H₃O₂ voda v našem těle je rovněž zásadní pro hyperbarickou medicínu, která také dobře hojí zranění. V tomto případě jsou tkáně vystaveny kyslíku pod tlakem. „Výsledky se dostavují. Domníváme se, že rozumíme mechanismu, proč hyperbarický kyslík je tak efektivní při hojení zranění… H₃O₂ voda má také vyšší hustotu než voda z vodovodního kohoutku. Když vezmete H₂O a vystavíte ji tlaku, měli byste dostat H₃O_2, protože struktura EZ je hustší než H₂O. Vyzkoušeli jsme to experimentálně a zjistili jsme, že je tomu opravdu tak – když vystavíte H₂O tlaku, dostanete H₃O₂.“ Totéž platí i pro kyslík. EZ má také více kyslíku než H₂O a naopak – když zvýšíte obsah kyslíku, dostanete více EZ vody. Podle výzkumů dr. Pollacka také z víření získává voda ohromnou energii. V Evropě je v současné době několik skupin vědců, kteří tento fenomén studují. Jak bylo již řečeno, H₃O₂ voda je zásaditá a nese negativní elektrický náboj. Je jasné, že další výzkum v této oblasti je nezbytný, v současné době už na některých otázkách výzkumníci pracují. Pokud jde o přírodní zdroje H₃O₂ vody k pití, ideálním zdrojem je ledovcová voda. Ta je bohužel pro většinu lidí nedostupná.

Zdroj: https://www.pollacklab.org/research, kniha: "The Fourth Phase of Water" G.H. Pollack